Střet zájmů u fondů kvalifikovaných investorů

Střet zájmů v přehledu

Jde o nefinanční riziko, které z výnosové řady fondu nevyčtete. Na rozdíl od ostatních rizik se neprojeví v číslech, ale ve způsobu, jakým se rozhoduje.

Co je střet zájmů u FKI?

Střet zájmů je situace, ve které může mít některá osoba zapojená do fungování fondu motivaci rozhodnout způsobem, který není plně v souladu se zájmem fondu nebo jeho investorů. Může jít o obhospodařovatele, administrátora, členy orgánů fondu, investiční poradce, distributory nebo osoby propojené s investičními projekty. Důležitý je nejen skutečný střet zájmů, ale také situace, ve které střet může potenciálně vzniknout.

Kde může vzniknout?

Střet může vzniknout také při výběru dodavatelů, financování spřízněných projektů nebo při rozhodování o tom, které investiční příležitosti budou nabídnuty konkrétnímu fondu.

Co jsou transakce se spřízněnými osobami?

Jde o transakce, při nichž fond obchoduje s osobou nebo společností, která je personálně, vlastnicky či jinak propojena s fondem, jeho správcem nebo dalšími relevantními osobami. Taková transakce nemusí být automaticky nevýhodná. Důležité však je, zda probíhá za podmínek odpovídajících trhu a zda existují mechanismy, které omezují možnost zvýhodnění spřízněné strany.

Jak souvisí s poplatky?

Motivace správce může být ovlivněna strukturou management fee, performance fee, carried interest nebo dalších odměn. Nevhodně nastavená odměna může například podporovat přijímání vyššího rizika nebo krátkodobé maximalizování výkonnosti.

Investor by proto neměl sledovat pouze výši poplatků, ale také to, jaké chování jejich konstrukce motivuje.

Jak může vzniknout při oceňování?

Pokud odměna správce závisí na hodnotě majetku nebo dosažené výkonnosti, může existovat ekonomická motivace k vyššímu ocenění některých aktiv. Význam nezávislého oceňování, administrátora, auditora a dalších kontrolních mechanismů proto roste zejména u nelikvidních aktiv, jejichž hodnotu nelze jednoduše ověřit na veřejném trhu. Souvislost popisuje riziko ocenění.

Může vzniknout mezi různými investory?

Ano. Fond může mít více tříd investičních akcií s odlišnými poplatky, prioritou výplat, měnou nebo dalšími právy. Rozhodnutí výhodné pro jednu skupinu investorů nemusí být stejně výhodné pro jinou. Pravidla fondu by proto měla jasně určovat práva jednotlivých tříd a způsob zacházení s investory.

Jak se střet zájmů řídí?

Správce fondu by měl mít nastavené postupy pro identifikaci, prevenci a řízení střetů zájmů. Patřit sem může oddělení rozhodovacích rolí, kontrola spřízněných transakcí, pravidla pro oceňování, interní schvalovací procesy, compliance nebo nezávislá kontrola.

Pokud střetu nelze účinně zabránit, významnou roli hraje také transparentní informování investorů.

Modelový příklad

FKI zvažuje koupi nemovitosti od společnosti, která je vlastnicky propojena s osobou podílející se na řízení fondu. Samotné propojení ještě neznamená, že je transakce nevýhodná.

Fond by však měl být schopen doložit, že kupní cena odpovídá ekonomické hodnotě nemovitosti, že byl střet zájmů identifikován a že rozhodnutí prošlo odpovídajícím kontrolním procesem.

Střet zájmů vs. podvod

Střet zájmů není automaticky podvod ani důkaz nekalého jednání. Jde o situaci, která vytváří riziko, že rozhodnutí nebude učiněno výhradně v zájmu fondu nebo investorů. Problém nastává zejména tehdy, pokud není střet správně řízen, kontrolován nebo zveřejněn a vede k poškození fondu či jeho investorů.

Na co se zaměřit při due diligence?

Investor by měl věnovat pozornost vlastnické a personální struktuře fondu, propojeným společnostem, pravidlům pro spřízněné transakce, způsobu oceňování aktiv a nastavení odměn správce.

Užitečné je také zjistit, kdo vykonává administraci, depozitářskou a auditorskou kontrolu a zda jsou klíčové role dostatečně oddělené. Postup shrnuje due diligence FKI.

Časté otázky

Shrnutí

Střet zájmů patří mezi důležitá nefinanční rizika FKI. Může vzniknout při investičním rozhodování, oceňování, nastavení poplatků, transakcích se spřízněnými osobami nebo mezi různými skupinami investorů. Kvalitní fond by měl mít jasná pravidla pro identifikaci a řízení těchto situací a investor by měl způsob jejich řešení zahrnout do své due diligence.