Dědění investice do FKI

Co se stane s investicí po smrti investora?

Konkrétní postup závisí na právní formě fondu, druhu účasti, statutu a dalších dokumentech fondu i na výsledku dědického řízení.

Musí být dědic kvalifikovaným investorem?

U nabytí podílu ve FKI děděním je důležitá výjimka. Česká národní banka uvádí, že dědění není smluvním nabytím investice podle § 272 ZISIF. Obhospodařovatel ani administrátor proto při samotném nabytí dědictvím nemusí zkoumat, zda dědic splňuje podmínky kvalifikovaného investora.

Podle stanoviska ČNB to platí pro zletilé i nezletilé dědice. Pokud by ale dědic chtěl do stejného fondu investovat další prostředky a smluvně nabýt další podíl, podmínky kvalifikovaného investora se už posuzují standardně.

Může investici zdědit nezletilý?

Ano. ČNB ve svém stanovisku výslovně řeší i situaci, kdy podíl ve FKI zdědí nezletilá osoba. Samotné nabytí dědictvím není podmíněno tím, že by nezletilý nebo jeho zákonný zástupce musel splnit standardní podmínky pro novou investici.

Další nakládání s majetkem nezletilého je ale samostatná soukromoprávní otázka. ČNB upozorňuje například na pravidla péče rodičů o jmění dítěte. V konkrétní situaci proto může být nutné posoudit, kdo za nezletilého jedná a zda určitý krok vyžaduje další právní postup.

Co může být předmětem dědictví?

Záleží na právní struktuře fondu. Investor může vlastnit investiční akcie SICAV, podílové listy nebo jinou formu účasti odpovídající právní formě fondu.

Do pozůstalosti vstupuje majetkové právo, které investor skutečně vlastnil. Jeho hodnota se může od původně vložené částky lišit. Při vypořádání je proto důležité správně identifikovat fond, podfond, investiční třídu a rozsah držené účasti.

Jak fond zjistí, kdo je novým vlastníkem?

Po skončení příslušné části dědického řízení je potřeba doložit právní titul, na jehož základě investice přešla na dědice. Následně může administrátor nebo jiná pověřená osoba provést změny v evidenci vlastníků.

Praktické požadavky se mezi fondy liší. Fond může požadovat dokumenty pro identifikaci dědice a splnění povinností vyplývajících například z AML pravidel.

Získává dědic stejná práva?

Na dědice zásadně přechází zděděná majetková účast se svými vlastnostmi. Konkrétní rozsah práv závisí na typu investičního nástroje a dokumentaci fondu.

Může jít o právo na podíl na výnosech, právo požádat za stanovených podmínek o odkup nebo další práva spojená s konkrétní třídou. Zdědění investice neznamená, že lze prostředky okamžitě vybrat.

Může dědic investici okamžitě prodat?

Ne nutně. FKI mohou mít omezenou likviditu, stanovené termíny odkupu, výpovědní lhůty, lock-up období nebo další podmínky pro vystoupení.

Dědic vstupuje do situace danou vlastnostmi konkrétní investice. Pokud původní investor držel nelikvidní investiční akcie s odkupem jen v určitých termínech, dědictví tato pravidla neodstraní.

Co když je dědiců více?

Záleží na způsobu vypořádání pozůstalosti. Investice může připadnout jednomu z dědiců nebo být řešena jinak podle výsledku řízení.

U některých investičních nástrojů může být rozdělení komplikovanější než u peněžních prostředků. Roli hrají pravidla evidence, dělitelnost účasti a dokumentace fondu. Je proto vhodné hodnotit konkrétní investici už během vypořádání a zjistit u administrátora, jaké varianty jsou technicky a právně možné.

Jak se určuje hodnota investice?

Hodnota nemusí odpovídat původně vložené částce, mění se podle hodnoty majetku a závazků fondu či podfondu. FKI navíc často neoceňují investici každý den: aktuální hodnota může být stanovována měsíčně, čtvrtletně nebo v jiné frekvenci podle statutu.

Pro účely konkrétního řízení je nutné vycházet z relevantních podkladů a pravidel pro ocenění. Administrátor může poskytnout informace o evidované investici a dostupné hodnotě.

Co se stane s výnosy během řízení?

Investice během dědického řízení dál existuje a její hodnota se může měnit. U distribuční třídy mohou vznikat nároky na výplatu výnosů, u akumulační se výnos promítá do hodnoty investice.

Dědictví FKI je proto vhodné chápat jako přechod investičního majetku, jehož hodnota není během celého procesu konstantní.

Může dědic investovat další peníze?

Ano, ale tady už nastává odlišná situace. Podle ČNB se výjimka vztahuje na samotné nabytí podílu děděním. Pokud dědic následně provede novou investici, jde o smluvní nabytí dalšího podílu.

V takovém případě musí být posouzeno, zda splňuje podmínky kvalifikovaného investora podle ZISIF. Fakt, že už určitou investici ve fondu zdědil, k dalším investicím bez standardního posouzení neopravňuje.

Má statut fondu při dědění význam?

Ano. Zákon určuje základní rámec, ale konkrétní vlastnosti investice stanovuje také statut a další dokumentace: odkup investičních akcií, lhůty, poplatky, způsob evidence nebo podmínky jednotlivých tříd.

Při řešení dědictví proto nestačí znát obecná pravidla FKI, je potřeba pracovat s dokumentací konkrétního fondu.

Jaké kroky dědice čekají?

• Identifikovat investici: fond, podfond, investiční třídu a rozsah účasti
• Doložit ji v dědickém řízení
• Po nabytí kontaktovat administrátora nebo kontaktní bod z dokumentace fondu
• Doložit dokumentaci potvrzující nabytí a projít identifikací
• Zjistit hodnotu investice a podmínky jejího držení
• Ověřit možnosti a termíny případného odkupu

Přesný postup se podle fondu a typu investičního nástroje liší.

Je dědictví totéž jako převod?

Právě tento rozdíl je důvodem, proč ČNB u dědictví nepovažuje podmínky smluvního nabývání podle § 272 ZISIF za rozhodné pro samotný přechod investice. U dobrovolného převodu je nutné je posuzovat samostatně.

Modelový příklad

Investor vlastní investiční akcie podfondu FKI v hodnotě přibližně 4 miliony Kč. Po jeho úmrtí připadnou podle výsledku dědického řízení jeho dceři.

Dcera nemusí pro samotné nabytí děděním prokazovat, že splňuje standardní podmínky kvalifikovaného investora. Po doložení dědictví se provede změna v evidenci. Pokud by ale chtěla do fondu vložit další 2 miliony Kč, šlo by už o novou investici a její kvalifikovanost by bylo nutné posoudit podle příslušných pravidel.

Co vyřešit ještě za života

U větší investice může být užitečné mít přehlednou dokumentaci, aby bylo možné majetek v případě úmrtí snadno identifikovat. Blízcí by měli být schopni zjistit, u kterého fondu je investice vedena a kde dohledat potřebné dokumenty.

Smysl má promyslet majetkové a dědické uspořádání s právním nebo daňovým poradcem. FKI mohou představovat významnou a zároveň méně likvidní část majetku, takže jejich vypořádání bývá složitější než u běžného bankovního účtu.

Časté otázky

Shrnutí

Investice do FKI může po smrti investora přejít na dědice. Podle stanoviska ČNB není samotné nabytí podílu děděním smluvní investicí podle § 272 ZISIF, a proto se u dědice pro tento přechod nezkoumá splnění podmínek kvalifikovaného investora. To platí i pro nezletilého dědice.

Praktický postup ale závisí na právní formě fondu, typu investice, výsledku dědického řízení a dokumentaci konkrétního FKI. Pokud chce dědic do fondu vložit další prostředky, jde už o novou investici, u které se podmínky posuzují standardně.

Zdroje a právní poznámka

Obsah vychází zejména ze zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF), a ze stanoviska České národní banky k možnosti nezletilého investora investovat do fondu kvalifikovaných investorů. Text má informační charakter a nenahrazuje individuální právní, daňové ani dědické poradenství.