Srážková daň z podílu na zisku u FKI

Kdy se téma vůbec řeší

Konkrétní režim závisí na právní povaze plnění, osobě investora, daňové rezidenci a struktuře fondu. Distribuci podílu na zisku proto nelze automaticky zaměňovat s odkupem investičních akcií.

Co je srážková daň z podílu na zisku?

Srážková daň je způsob výběru daně, při kterém daň neodvádí příjemce až následně ze své vlastní iniciativy, ale plátce ji za stanovených podmínek srazí při výplatě příjmu a odvede správci daně. Investor tak obdrží částku po zohlednění sražené daně, pokud pro daný příjem platí konečný srážkový režim.

Téma je relevantní zejména u struktur nebo investičních tříd, které investorům rozdělují vytvořený zisk. U akumulačních tříd se ekonomický výsledek naopak typicky ponechává ve fondu a promítá se do hodnoty investiční akcie.

Je každá distribuce podílem na zisku?

Ne nutně. Pro daňové posouzení je rozhodující právní a ekonomická povaha konkrétního plnění, nikoli pouze označení použité v marketingových materiálech. Před určením sazby je proto potřeba zjistit, z jakého titulu fond částku investorovi vyplácí.

Srážková daň vs. zdanění při odkupu

Při odkupu investor ukončuje celou nebo část své investiční účasti a daňové posouzení se řídí pravidly relevantními pro odkup či převod daného instrumentu. Je proto chybné aplikovat 15% srážku z podílu na zisku automaticky na celou částku vyplacenou při odkupu. Odkupu se věnuje samostatná stránka zdanění při odkupu.

Jaká je standardní sazba?

U vybraných příjmů ze zdrojů na území České republiky, mezi které patří také podíly na zisku, český zákon o daních z příjmů standardně používá zvláštní sazbu 15 %. Nelze ji však bez dalšího použít na každý případ. Výsledek může ovlivnit osvobození, status příjemce, daňová rezidence nebo mezinárodní smlouva.

Kdo srážkovou daň odvádí?

Pokud se na konkrétní výplatu vztahuje český režim srážkové daně, povinnost srazit a odvést daň má plátce příjmu podle pravidel zákona o daních z příjmů. Investor proto typicky dostává již čistou částku. Konkrétní administrativní postup však závisí na povaze plnění a osobách zapojených do výplaty.

Musí fyzická osoba příjem uvádět do přiznání?

U tuzemského příjmu, u kterého je daň řádně vybrána srážkou podle zvláštní sazby a tato srážka představuje konečné zdanění, investor zpravidla tento příjem znovu nezdaňuje v běžném základu daně. U zahraničních příjmů nebo nestandardních situací může být postup odlišný.

Jak to funguje u právnické osoby?

U právnického investora je nutné prověřit, zda příjem podléhá srážkové dani, zda může být při splnění zákonných podmínek osvobozen a jak se zachytí v účetnictví. Nelze automaticky předpokládat stejný výsledek jako u fyzické osoby. U některých kvalifikovaných vztahů mezi právnickými osobami může zákon stanovovat osvobození; podmínky je nutné posuzovat individuálně a samotné vlastnictví investičních akcií FKI automaticky osvobození nezakládá.

Širší souvislosti firemní investice rozebírá zdanění právnických osob u FKI.

Distribuční vs. akumulační třída

U distribuční třídy může fond podle svých pravidel investorům průběžně vyplácet ekonomický výnos. U akumulační třídy se výnos obvykle reinvestuje a projeví se ve vývoji hodnoty investiční akcie. Daňový okamžik a povaha příjmu proto mohou být odlišné.

Zahraniční investor a sazba 35 %

U zahraničního investora je potřeba určit český režim zdanění příjmu a následně prověřit příslušnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Smlouva může ovlivnit maximální sazbu, kterou lze v České republice uplatnit. Investor obvykle musí doložit svou daňovou rezidenci, pokud chce využít smluvní režim.

Český zákon u některých příjmů vyplácených do vybraných nesmluvních nebo nespolupracujících jurisdikcí pracuje se zvláštní sazbou 35 %. Proto nelze u každého zahraničního investora automaticky počítat s 15 %. Rozhodující je konkrétní daňová rezidence a právní režim příjmu.

Podíl na zisku ze zahraničního fondu

Pokud českému investorovi plyne obdobný příjem ze zahraničí, český daňový režim se může lišit od tuzemské srážky. U právnických osob mohou některé zahraniční podíly na zisku vstupovat do samostatného základu daně zdaňovaného 15 %, pokud nejsou osvobozené. Současně je nutné řešit případnou daň sraženou v zahraničí.

Modelový příklad

Český investor drží distribuční třídu investičních akcií a fond mu vyplácí 100 000 Kč, které jsou pro daňové účely skutečně kvalifikovány jako tuzemský podíl na zisku podléhající 15% srážkové dani. Při neuplatnění osvobození či jiného režimu činí srážka 15 000 Kč a investor obdrží 85 000 Kč.

Příklad slouží pouze k vysvětlení mechanismu; konkrétní plnění FKI je nutné vždy právně a daňově klasifikovat.

Jaké dokumenty si investor uchová?

• Oznámení o distribuci a jeho podmínky
• Potvrzení o vyplacené částce a o případně sražené dani
• Dokumentace k investiční třídě a pravidlům fondu
• U zahraničních příjmů doklady o dani zaplacené v zahraničí

Tyto dokumenty mohou být důležité pro účetnictví, daňové přiznání nebo uplatnění mezinárodního zamezení dvojího zdanění.

Časté otázky

Shrnutí

Srážková daň z podílu na zisku u FKI se řeší tehdy, když má vyplácené plnění pro daňové účely skutečně charakter podílu na zisku. U českých příjmů se standardně pracuje se sazbou 15 %, avšak konkrétní výsledek může ovlivnit osvobození, typ investora a jeho daňová rezidence. Zásadní je nezaměňovat distribuci zisku s odkupem investičních akcií nebo jiným typem plnění.